Pro Gajar ki Kheer (pro 3–4 osoby)
1 litr plnotučného mléka
3 vrchovaté lžíce rýže (pokud používáte dlouhozrnnou basmati rýži, doporučuje se ji nejprve rozdrtit)
2 vrchovaté lžíce cukru
Několik pramenů šafránu
2–3 mleté zelené kardamomy
Půl oloupané a nastrouhané mrkve
V hrnci s těžkým dnem přiveďte mléko k varu a přidejte cukr.
Přidejte rýži a vařte na středním plameni za občasného míchání.
Mléko zhoustne a je velmi důležité občas zamíchat. Rýže se bude vařit pomalu.
Vařte alespoň 30 minut nebo dokud se rýže neuvaří a množství se nesníží asi na polovinu.
Přidejte mrkev a vařte dalších 5–10 minut, dokud se neuvaří (ne příliš rozbředlá) a Kheer nebude růžový.
Přidejte kardamom a šafrán současně a vařte asi o pár minut déle.
Sejměte z ohně a podávejte teplé nebo nechte trochu vychladnout a podávejte vychlazené.
P.S.: Za toto jídlo jsem sklidila nadšené recenze; i když o den později, když to měl můj táta, si myslel, že by se to mohlo uvařit o něco víc. Tip: Před sejmutím z ohně ochutnejte konzistenci rýže – musí být rozbředlá.
Mám velmi ráda vzpomínky na zimu, kdy se u mých rodičů doma dělala Gajar ki Kheer s mrkví. Je to jako obyčejná kheer, ale s trochou mrkve, která dodá barvu. Dělá se jen v zimě a je úžasná, zvláště když se jí čerstvá a teplá. Tradiční kheer má svůj původ v Indii a vyrábí se z mléka a rýže. Díky různorodé povaze Indie jsou v různých částech země k dispozici různé verze kheer; Payassam v jižní Indii (vyrábí se z třtinového cukru a kokosového mléka) a v Bengálsku (s nudlemi a třtinovým cukrem). Předpokládám a mohu s jistotou říct, že toto je pandžábská verze ze severní Indie, kterou zasáhla krutá zima. Zvláštností tohoto pokrmu je, že jeho kouzlo je pouze v nejchladnějších zimních měsících, kdy jsou na trhu k dostání zářivě červené mrkve.
Žádná